Otevírací doba:
Út-Ne 11.00-16.00
Adresa:
Hussenstraße 64
78462 Konstanz
Mapa:
 |
Současná expozice o Mistru Janu Husovi je umístěna v domě, k němuž se váže po staletí tradice, že zde Mistr Jan strávil své poslední dny na svobodě (3.–28. 11. 1414). Měl tu být ubytován spolu se svým doprovodem u vdovy Fidy Pfisterin. Ačkoli v r. 1983 místní badatel Gernot Blechner zpochybnil na základě svých výzkumů kostnické topografie identifikaci tohoto domu, o němž se zmiňuje koncilní kronikář Ulrich von Richental, a ztotožnil jej s dnešním domem č. 22 v téže ulici, zůstává dům v Hussenstrasse 64 vyhledávaným místem návštěvníků z Čech i jiných zemí Evropy, kteří zde nacházejí poučení i trochu dobového koloritu z časů velkého reformního koncilu.
Tradice ztotožnění tohoto domu s místem Husova pobytu se vytvářela po staletí – povědomí o zdejším působení Husa lze stopovat do 16. stol., kdy se k Husovi nesměle hlásili místní obyvatelé sympatizující s reformací. Z doby po nástupu protireformace za vlády habsburských panovníků nad Kostnicí (po r. 1548) pocházela tabulka na tomto domě s posměšným čtyřverším o Husovi, sejmutá až ve 20. století. Teprve osvícenství přineslo další obrat ve vnímání Husa kostnickými měšťany. Husův kritický přístup k církevní realitě vyhovoval osvícenskému pohledu na svět. Ke zmíněné tabulce přibyla v r. 1785 menší kamenná busta od místního sochaře.
Novou kapitolu ve vývoji husovské tradice v Kostnici začal psát liberálně orientovaný starosta města Karl Hüetlin v r. 1834 iniciativou na zřízení památníku na místě Husova upálení. Do kostnických záležitostí však zasáhl rakouský kancléř Metternich a jeho intervence akci zhatila. K Hüetlinově iniciativě se počátkem 60. let vrátila skupina občanů v čele s Karlem Zogelmannem, která získala pozemek, považovaný tradičně za místo exekuce Husa i jeho druha M. Jeronýma Pražského, a vybudovala památník, který byl odhalen v r. 1862. V r. 1878 byla osazena na průčelí „Husova domu“ pamětní deska, pořízená českými krajanskými spolky z Německa, která zdobí fasádu domu dodnes.
Zajímavá je historie samotného muzejního domu. Dnešní dům je složen z dvou původních staveb, které byly spojeny v roce 1873. V jádře je to měšťanská hrázděná stavba, v níž bylo tradičně provozováno pekařské řemeslo. Časem chátrala a od začátku 20. stol. se objevovaly zprávy, že jí hrozí zbourání. Proto se od r. 1913 uvažovalo o jejím odkoupení s cílem zřídit zde Husovu světničku přístupnou veřejnosti. Nápad se povedlo realizovat v r. 1922, kdy byl dům zakoupen konsorciem českých bank a se souhlasem Národní rady české předán do vlastnictví Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. V r. 1936 se podařilo po úpravách fasády a interiéru zpřístupnit tzv. Husovu světničku, nikoli však na dlouho. Válečné události a chátrající budova byly překážkou pro živější provoz.
Společnost Husova muzea v Praze (SHMP), která je dodnes vlastníkem tohoto domu, byla založena 29. června 1919 s posláním vybudovat v Praze Husovo muzeum a k tomu účelu vyvíjet sběratelskou, studijní, kulturně-výchovnou a propagační činnost, připravovat a vydávat vědecké publikace a pořádat vědecké konference, populární přednášky a exkurze do památných míst souvisejících s Husem a husitstvím. V popředí zájmu Společnosti však záhy stanula především péče o jí svěřený kostnický dům.
Větší stavební úpravy proběhly u příležitosti 550. výročí Husovy smrti v r. 1965, kdy byla uspořádána první muzejní expozice, ovšem pouze ve třech místnostech.
Od poloviny 70. let se rozběhl stavební i archivní výzkum. Nová expozice byla otevřena 6. července 1980 po rozsáhlé přestavbě celého domu, provedené díky velké dotaci čsl. státu a spoluúčasti města Kostnice. Na realizaci stavebních prací se podílel i jihočeský památkový úřad a obdobné instituce země Bádensko-Württenbersko a na nové podobě expozice pracovali také odborníci Husitského muzea v Táboře. Výsledkem akce byla nejen obnovená podoba “Husova domu”, nýbrž také navázání partnerství mezi Kostnicí a jihočeským Táborem, zpečetěné podpisem smlouvy v r. 1984, které trvá dodnes.
Státní podpora celé akci znamenala ovšem vedle finanční dotace také dozor nad obsahem expozice a cenzurní zásahy. Proto bylo nutné po pádu komunistického režimu v ČSSR (1989) provést některé úpravy ve způsobu prezentace husovské a husitské tematiky. Opravy proběhly v průběhu 90. let opět ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře.
V r. 2005 uskutečnila SHMP u příležitosti 590. výročí Husovy mučednické smrti za podpory ministerstva kultury ČR, které poskytlo dotaci, technické opravy interiéru muzea a exponátů.
Muzejní expozici, realizovanou v r. 1980 Art Centrem Praha, vytvořil tým režiséra P. Blumenfelda na základě výstavního scénáře vypracovaného odbornými historiky z řad SHMP (J. Kejř, Z. Drobná) a zachovala svoji působivost v málo pozměněné podobě až do r. 2014.
V roce 2014 byla otevřena nová stálá expozice, která nabízí návštěvníkům bohatou faktografii ze života a díla Jana Husa, rozmanitou ikonografii i program pro děti. Vznikla s podporou grantu Ministerstva kultury České republiky ve spolupráci Husitského muzea v Táboře a Společnosti Husova muzea v Praze.
|
Jan Hus
Aktuálně
Husův dům
Společnost Husova muzea v Praze
Kontakty
|
